• 1961

    Založení klubu & počátek stavby hřiště

  • 1969

    Otevření 6 jamek

    1969

  • 1970

    Znormování 6 jamek pro soutěže

  • 1974

    9 jamek

    1974

  • 1993

    odloučení golfového oddílu z TJ Sklárny Bohemia a vznik Golf Clubu Poděbrady

  • 1995

    zahájení stavebních prací na druhé 9

    1995

  • 2000

    otevření 18 jamek s parem 71

  • 2003

    nové jamky 12 a 18, par 72 (současná podoba hřiště)

    2003

  • 2021

    nové jamky 1, 2, 3, 18, nové tréninkové plochy

  • 2022

    otevření nové klubovny

    2022

Historie a vznik hřiště

Myšlenka postavit po vzoru Karlových Varů a Mariánských Lázní v lázeňském městě golfové hřiště vznikla už ve 30. letech. Přestože golfové vize třicátých let neměly daleko ke skutečnému projektu, čekalo hřiště na své zrození ještě další tři desetiletí.

Vzhledem k ne příliš nadšenému pohledu bývalého režimu na golf byl vznik klubu i hřiště náročný. Vděčíme za něj převážně lékárníkovi Dr. PhMr. Karlu Havelkovi a zahradnímu architektovi prof. Ing. Dr. B. Wagnerovi, Csc, kteří apelovali na režim polohou Poděbrad blíže k Praze a tím snadnější dostupností zahraničních návštěv ke golfu. 

Dalším výrazně pozitivní vliv na vznik hřiště měla tehdejší ředitelka lázní MUDr. Věra Wolfová, která označila golf za ideální rehabilitační sport a skvělý doplněk k lázeňské léčbě. Zajímavostí je, že první jamky vznikly na močálech kolem Labe, které byly zasypány komunálním odpadem.

Jednání o výstavbě golfového hřiště byla zahájena v dubnu 1961, kdy byl také založen golfový oddíl při TJ Slovan Poděbrady, předchůdce současného GC Poděbrady. Za předsednictví Jana Šperla ml. se činnost oddílu zprvu zaměřovala na propagaci golfového sportu a na vybudování členské základny. V prvních letech také členové nepoužívali na „hřišti“ hole, ale spíše lopaty a krumpáče. 

Již při prvních jednáních byl stanoven požadavek na vybudování reprezentativního golfového hřiště se soutěžními parametry při maximálním zachování rázu okolní krajiny. Pro realizaci byl poskytnut prostor ve výměře přibližně 100 ha. Wagner s Havelkou vypracovali projekt hřiště s 18 jamkami o celkové délce 7 220 m.  

Tento plán, který situoval jamky blíže k Labi a zahrnoval velkorysou klubovnu s hotelem na místě rozcestí „k Huslíku“, nebyl povolen a započalo se s upraveným a postupným budováním. 

Některé jamky však zůstaly zachovány, například jednu z nejtěžších jamek na hřišti, 14 zvanou „tůň“ navrhl přímo Havelka a je to právě on, kdo stojí za největšími herními záludnostmi poděbradského hřiště. 

Práce na samotném hřišti byly zahájeny 6. května 1962. Jamky byly budovány postupně a v roce 1969 bylo dosaženo okruh šesti jamek. Devítka byla dokončena v roce 1974.

Pro představu, jak se jamky hrály – porovnání s jamkami do roku 2021

  • současná 4 byla 1
  • současná 7 byla 2
  • současná 8 byla 3
  • současná 10, která byla zkrácená a na par 3 byla 4
  • 11 byla 5
  • lesní jamky byly 6 a 7
  • 14 byla 8
  • tříparová 15 se vracela zpět ke klubovně jako 9

Na počátku 80. let se stal správcem hřiště Jiří Kodeš, který hraje v historii klubu významnou roli. Před golfem se věnoval vrcholově kanoistice a získal dvě bronzové medaile na mistrovství světa a zúčastnil se Olympijských her v Římě v roce 1960. 

Byl to především on, kdo bojoval za dostavění 18 jamek a navrhl jamky druhé devítky. Navíc nové jamky postavil prakticky sám za pomocí kolečka, krumpáče a lopaty. Celkově vznik druhé devítky nebyl nijak jednoduchý a byl prosazen přes odpor tehdejších úřadů. Umožnily to především pozemky Českých telekomunikací, které měl spolu s historickou budovou klub nejprve v pronájmu a později je koupil.

V roce 2000 bylo v Poděbradech otevřeno páté 18 jamkové hřiště v Česku, driving range, putting, chipping. V roce 2003 byl Jiří Kodeš uveden do golfové síně slávy.

Původní návrh hřiště ze 60. let

Klubovny

Poděbradské hřiště mělo za svou historii několik kluboven. První klubovna byla na rozcestí mezi současnou 13. a 14. jamkou, její pozůstatky jsou dodnes patrny.  Další byly unibuňky na místě současné restaurace Střelnice a chata Nataša, která byla v 80. a 90. letech hlavní společenskou klubovnou hráčů. 

Rozhodnutím valné hromady byla v roce 2000 zakoupena historická budova bývalé radiostanice. Rondokubistická budova architekta Bohumíra Kozáka byla postavena ve 20. letech minulého století a v roce 1927 odtud bylo uskutečněno první radiotelegrafické spojení Československa se zahraničím. 

Postupem času golfový klub narážel na náklady, které nesla správa této památky a především velmi nehospodárný energetický provoz. V roce 2018 tak členové klubu rozhodli o jejím prodeji i s částí pozemků. 

V roce 2022 se klub přestěhuje do zrekonstruované budovy ubytovny v blízkosti hlavní brány.

Údržba hřiště

Nejprve se o hřiště staraly Technické služby města, ale v 80. letech za naftové krize musely služby začít šetřit naftou a tak údržba hřiště padla na členy. Dostali sice od služeb stroje a finanční podporu, ale ostatní již bylo na nich. Bylo to náročné, ale přineslo to své ovoce, protože hráči věděli, co hřiště potřebuje, například se vybudovaly závlahy greenů, což byl obrovský skok dopředu. 

Členové měli na starosti i sekání, každý svou část.  Požadavky na kvalitu ale nebyly v té době takové jako dnes. Greeny se sekaly jednou týdně, fairwaje pak jednou měsíčně. Pro představu, dnešní greeny mají výšku 3-7 mm a fairwaje 1,5- 3 cm a plochy se stříhají denně. 

Zpočátku se používala na dráhy lištová sekačka a na greenech a odpalištích ruční motorové sekačky, vše domácí výroby. V roce 1966 byla zakoupena samohybná grýnovačka  Ransomes a rotační sekačka na fairwaje, obě dovezeny z Anglie.

Soutěžní i společenský golf

První golfová soutěž byla uspořádána na prozatimní části hřiště 24. dubna 1963. Mohla to být pouze soutěž o nejdelší drajv a zvítězil v ní hráč Tatranu Praha Mirek Vostárek výkonem 205,6 m. 

Vlastní golfová sezóna byla zahájena v červnu 1966, kdy se soutěže v přihrávkách, drajvech a připojené střelbě na asfaltové holuby zúčastnili hráči z Prahy, představitelé města, ministerstva zahraničí a členové diplomatického sboru z Prahy.

Golf se chodil hrát samozřejmě i mimo soutěže. Ve všední dny po práci kolem 16 hod a o víkendech po obědě kolem 14 hod. Teetimy ani počty hráčů se neřešily, prostě kdo přišel, tak hrál. Nejčastějším formátem hry byly foursomy a běžně se hrálo o peníze a chodilo se psy. Také outfity se moc neřešily.

Perličky pamětníků

  • V 30. letech 20. století navštívil Poděbrady Resler Ořovský, slavný průkopník sportu. Při procházkách okolí města viděl prostory, na kterých leží dnešní golf a prohlásil: „Toto místo je jako stvořené pro hru v golf“.
  • Jedno z odpališť je prý postavené na zbytcích cihelny, která v 70. letech nepřežila bouřku, nikdo ale neprozradí, které to je.
  • Val na trojce před greenem není umělá překážka, ale ochranná stěna, kde se kdysi střílelo na mechanické zajíce.
  • Pozůstatky koňského závodiště, které bylo mezi tehdejší jamkou 3 a 4, vydržely až do 90. let, kdy byly odstraněny poslední proutěné překážky. 
  • Trojka má pravděpodobně nejstabilnější odpaliště všech dob – stojí na patkách sloupů, který každý váží jeden a půl tuny. 
  • Při úpravách pozemků na koňské závodiště byl mezi dnešní třetí a sedmnáctou jamkou, nalezen obrovský poklad z dob Slavníkovců. 
  • O faktu, že hřiště je z velké části postaveno na bývalé městské skládce svědčí i to, že tu a tam se objeví nějaký poklad. Naposledy to byl kočárek z padesátých let, který údržba našla pod greenem jamky číslo 15.
  • V těsném sousedství dnešní jamky číslo 3 byla broková střelnice na asfaltové holuby. Pozorné oko může ještě najít pozůstatky zázemí, odkud byli holuby vymršťováni. Na těchto místech se jezdila plochá dráha, bylo zde dostihové závodiště a také dřevěná tribuna, která byla stržena v devadesátých letech. Dnes ji připomínají pouze zděné garáže, na kterých tribuna stála. Tyto garáže slouží údržbě hřiště dodnes.  
  • Na počátku vzniku klubu se hrálo holemi dovezenými z ciziny, celý set holí stál v 70. letech 11 tis Kčs. Míčky se zpočátku buď vyráběly, nebo se kupovaly v Tuzexu a stály 5 Kčs. K sehnání byly Dunlopy modré a červené a Unioral ty byly dražší a měkčí.  Podobné to bylo i s pravidly a materiály pro trénink. Hráči byli samouci a materiály se k nám opět dostávaly ze zahraničí.

Výrazné osobnosti poděbradského hřiště

Zakládající členové

  • PhDr  Karel Havelka – zakladatel hřiště
  • Jan Šperl ml.
  • Jaroslav Vácha
  • Alexandr Stolle
  • Jindřich Punčochář
  • Josef Lonský
  • Vojta Karel
  • Stanislav Veverka
  • Jiří Kodeš
  • Jiří Holý

Sportovní úspěchy

  • Jiří Kodeš – nejlepší seniorský golfista Evropy
  • Jiří Seifert – mistr ČR 1987 Mariánské Lázně
  • Vlasta Heršálková, Luďka Kvízová,  Michaela Záhumenská, Pavla Orlovská a Ivana Nováková – Mistryně ČR seniorských družstev žen ve hře na jamky 2021,  Austerlitz

Prezidenti / předsedové klubu

  • Karel Havelka
  • Jan Šperl ml.
  • Jaroslav Vácha
  • Jindřich Punčochář
  • Jiří Kodeš
  • Milan Exner
  • Antonín Boháč
  • Tomáš Stockel
  • Jaromír Žatečka
  • Václav Posejpal
  • Miloš Červinka
  • Miroslav Paskovský
  • Petr Jeník
  • David Plaček

Poděbraďáci v síni slávy českého golfu

Jiří Kodeš

Jiří Kodeš je členem Síně slávy českého golfu za dlouhodobě vynikající sportovní výsledky, zvláště v kategorii seniorů, a za významný přínos k rozvoji českého golfu. Jiří Kodeš začal hrát golf v době, kdy ukončil mimořádně úspěšnou sportovní dráhu rychlostního kanoisty. V té době mu bylo 37 let. Záhy dosáhl takové herní úrovně, že byl zařazen do poděbradského ligového družstva. Koncem sedmdesátých let už měl jednomístný hendikep a stal se pravidelným a úspěšným účastníkem mistrovství republiky.

V roce 1987 se jako člen československého reprezentačního družstva zúčastnil mistrovství Evropy v Rakousku. Největších sportovních úspěchů dosáhl v kategorii seniorů. Od roku 1988 získal šest domácích seniorských mistrovských titulů. Je až nepochopitelné, že s přibývajícím věkem se jeho herní schopnost nejen nesnižovala, ale stále rostla. V letech 1991, 1992 a 1993 byl seniorským mistrem Rakouska. V letech 1999 a 2000 byl vyhlášen nejlepším evropským golfistou nad 65 let. V roce 2000 se stal seniorským mistrem Maďarska, v roce 2001 seniorským mistrem Slovinska, dvakrát vyhrál seniorské mistrovství Slovenska. Na mistrovství Evropy v roce 2001 skončil v soutěži 130 jednotlivců na 3. místě za dvěma Velšany. Stal se nejlepším seniorem kontinentu. Takovéhoto postavení v mezinárodním měřítku žádný jiný český amatérský hráč nedosáhl.

Ivo Balcar 

Dlouholetý metodik ČGF začal s golfem v Mariánských Lázních, stál u založení GC Semily a od konce šedesátých let působil v GC Poděbrady. 

Po vzniku Československého golfového svazu v roce 1968 byl zvolen do jeho výboru ve funkci metodika a svazového lékaře. V této funkci pracoval až do roku 1983. Jako metodik zavedl každoroční pravidelné školení trenérů golfu II. a III. třídy a rozhodčích. Jako svazový lékař organizoval v tělovýchovném zařízení v Nymburce soustředění golfových reprezentantů. 

V roce 1990 inicioval založení Československé seniorské golfové asociace, která vnesla organizační stabilitu do seniorského golfového hnutí a až do roku 1999 byl jejím prezidentem.